Deník malého bojovníka - den šestý (pátek)

17. 7. 2022

V pátek ráno jsme vstali plni napětí, co přinese (před)poslední den soustředka. Čekalo nás ještě dopoledne, kdy jsme netušili, co budeme dělat, ale hlavně jsme věděli, že odpoledne konečně přijde nějaké vyhodnocení a očekávaná odměna za tu dřinu. Leda by to trenéři nechali na sobotu, ale to je blbost, to se balí a jede se domů - tam na to čas nebude. Takže dneska!

Na rozcvičku se většině moc nechtělo, ale nakonec jsme stejně museli a někteří se snad i těšili... Pak rychle snídaně a hurá na dopolední program.
Dopoledne jsme hráli hry o bonusový čas - prý se nám to bude odpoledne hodit. Hráli jsme proti sobě stříhanou a dost jsme se u toho naběhali - holt je občas potřeba podpořit štěstí i úsilím.
Potom jsme stihli svačinu a trénink. Každá skupina si stihla pořádně máknout a to už jsme měli pořádný hlad, takže jsme se těšili na oběd.
Odpoledne jsme se pustili do závěrečné části celotáborovky.
Každý z týmů postupně přicházel k pokladnici, kde musel odevzdat klíče a pomocí indicií co nejrychleji uhodnout heslo. Kdo věděl heslo, šel na šachovnici a stoupl si na písmenko, aby to dalo dohromady správné heslo. Teď už všichni víme, že to byl TYGR. Když bylo heslo správné (nakonec ho uhodli všichni), tak nám vypravěč řekl kód k zámku a pustil čas, který jsme měli na odnášení zlatých mincí z pokladnice. Akorát jsme je musel nosit lžicí a to nebylo úplně lehký.
A co bylo nejhorší, tak jsme o ty mince nakonec zase přišli, protože prý počítání atd... Všichni víme, že byly z čokolády a měli jsme na ně hroznou chuť!
Po večeři byl slíbený táborák a opékání buřtů. Trenérky vzaly do rukou kytary a mohli jsme si všichni zazpívat.
Pak si nás patroni našich týmů postupně brali stranou a všichni jsme dostali truhličku s odměnou pro každý tým. Byly tam naše zlaté mince a ještě něco navíc, podle toho, kolik se nám podařilo přenosit mincí! Super!
Večer se nám moc spát nechtělo, ale i tak jsme měli posunutou večerku a ráno nás čekalo plno práce - hlavně si zabalit - ještě že to nebyl úkol do hry, to bychom těžko získali klíč či indicii.
V sobotu ráno jsme ale vstávali bez rozcvičky a po snídani se pustili do balení. Nakonec se to všem podařilo a dražby zapomenutých věcí se účastnilo jen pár z nás.
Dostali jsme na památku "diplomy", společnou fotku a přívěšek na klíče s logem klubu - budu se moci pochlubit kámošům a třeba se dají na karate taky!
Pak už jen vesele do autobusu a směr Praha! Zbývá nám ještě plno času o prázdninách, ale už teď se těšíme na září a na tréninky!

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace